1. 6. 2017
Ve středu 31. května 2017 uspořádala Strana zelených v areálu Automatických mlýnů svou první letošní Zelenou besedu, tentokrát na téma participace veřejnosti. Z hlediska zapojování veřejnosti vyzněla beseda lépe pro minulé vedení města. Tomu však zjevně mnohdy chyběla schopnost konečného rozhodnutí.
Debata se vedla jak nad obecným smyslem a možnostmi zapojování veřejnosti, tak nad konkrétními projekty nejen z Pardubic. Řeč přišla na rekonstrukci Tyršových sadů, za jejíž nesnadnou přípravu byl jako tehdejší náměstek primátorky zodpovědný František Brendl, pro kterého to byl klíčový moment: “Byl to velký náraz. Tehdy jsme si uvědomili, že jestli tu zkušenost nechceme opakovat, musíme veřejnost přizvat dřív.”
Že může participace předcházet konfliktům potvrdil i Martin Nawrath, který se těmito procesy zabývá už 10 let: “Cíleně chodíme za potížisty z minulých projektů a vysvětlujeme jim, jak bude proces probíhat, a zveme je do něj. Co nejširší veřejná debata pak sama do jisté míry eliminuje výstřední postoje.”
Řeč byla převážně o projektech stavebních úprav veřejných prostranství. Došlo ale i na téma Strategie rozvoje kultury a kreativity Pardubic. Ta byla v minulém volebním období připravena za ukázkové účasti odborné i laické veřejnosti. Zastupitelstvo města se však nakonec k návrhu tohoto klíčového dokumentu zachovat netečně a neschválilo jej. Místostarosta Prahy 8 Petr Vilgus nejen v této souvislosti podotkl: “Největší průšvih je, když lidé vydají energii a potom nevidí výsledek.”
Pozvání do panelu nepřijala stávající náměstkyně primátora Helena Dvořáčková. Se zájmem i určitou skepsí se tak do debaty alespoň z publika zapojil starosta městského obvodu Pardubice II Radek Hejný, který nyní zakouší nespokojenost části veřejnosti s připravovaným Relaxačním centrem Lonkovka. I z jeho reakcí bylo patrné, že procesu zapojování se zatím všichni učíme a že zásadní je pochopení rolí volené reprezentace, veřejnosti a odborníků.
Jako stavební inženýr a bývalý zaměstnanec odboru hlavního architekta popsal svou zkušenost Jakub Kutílek: “Jsme stále příliš orientovaní na stavbu jako fyzický výsledek a málo se zajímáme o to, jak prostranství fungují. Přitom to je právě to, co sami lidé vědí nejlépe. Například při zadání ideových studií na Přednádraží proběhl na místě workshop, kde se zpracovatelé dozvěděli přímo od zástupců angažované veřejnosti, co se jim na místě líbí, co nelíbí a co od něj očekávají. Přizvali jsme je i do skupiny, která pak výsledné návrhy hodnotila.” Takto odbor hlavního architekta připravil doporučení dalšího postupu již na jaře 2014. Realizace projektu se však důrazně chopilo až nové vedení města.
Kontakt:
Jakub Kutílek
kubakutilek@gmail.com
telefon: 776 253 591