Listy Moravskoslezské | 10.9.2007 | rubrika: Karvinsko | strana: 5 | autor: [alka]

HAVÍŘOV - Nečistota ovzduší ve městě znepokojuje magistrát i Havířovany stejně jako většinu dalších obyvatel žijících v nejprůmyslovější části Moravskoslezského kraje.

Také sociálnědemokratický primátor František Chobot, jak přiznal novinářům po zářijovém zasedání zastupitelstva, musí smutně hledět na svou ušpiněnou zahradu v Suché. Za největšího původce problémů lidé pokládají hutní kolos ArcelorMittal Ostrava. Ten se ale brání, že jeho produkce nenarůstá a že dodržuje české i evropské limity pro vypouštění znečišťujících látek do atmosféry. Pravidelná měření imisí provádí v Havířově řadu let Státní zdravotní ústav Ostrava, pobočka Karviná a Český hydrometeorologický ústav. Přesto vedení Havířova před časem rozhodlo, že objedná další měření za 300 tisíc korun. To by na základě podrobnější analýzy škodlivin pomohlo identifikovat viníka. V nedávných dnech ovšem padlo rozhodnutí, že zástupci města budou nejprve jednat s představiteli ArcelorMittalu a přímo v průmyslovém areálu se pokusí zjistit, odkud škodlivý vítr vane. Podle okolností pak magistrát uskuteční původní záměr nebo zvolí jinou formu.
Mnohonásobné překračování limitů pro znečištění ovzduší na Ostravsku potvrdilo v uplynulém týdnu setkání významných expertů na emise a imise v ostravské kanceláři poslankyně za Stranu zelených Věry Jakubkové. Podle odborníků vděčí Havířov i celý region z největší části průmyslu za to, že vypadá na ekologické mapě Evropy jako černá díra. Asi ze dvaceti procent přispívá doprava, o zbytek se dělí zastaralá topeniště v domácnostech. Přispívají také naši polští sousedé.
Limity znečištění v Česku nastavuje legislativa tak nešťastně, že je jednotlivé subjekty mohou plnit, souhrnný výsledek je však pro lidské plíce i přírodu těžko dýchatelný. Měření emisí, tedy toho, co z komínů vychází, si objednávají samotné firmy u nezávislých laboratoří a měření dozoruje Česká inspekce životního prostředí. Kdežto imise, tedy to, co padá do obcí a měst z průmyslových podniků, měří Český hydrometeorologický ústav a Státní zdravotní ústav. Je tedy div, že téměř dvacet let po převratu stále trvá rozpor mezi chlubnými vyhlášeními fabrik a smutnou skutečností, kterou lidé denně pociťují?
Aby mohl být každý občan na zjednodušených webových stránkách informován, zda si má v daném místě chystat respirátor nebo se rovnou odstěhovat jinam, je Jakubková ochotna obětovat část svých poslaneckých příjmů. Nové internetové sjednocení údajů, které různé instituce, jež měří čistotu vzduchu, zveřejňují už nyní, ale může mít smysl jen tehdy, pokud pohne co nejrychleji legislativou. Samotný vznik nezávislé informační platformy totiž bude mít na kvalitu životního prostředí asi takový význam, jako na počasí to, že se pan Novák místo na déšť za oknem podívá na nováckou televizní rosničku.
Koho zajímá kvalita životního prostředí v Česku a chce si najít, jak je na tom jeho lokalita, může již nyní získat informace automatizovaného imisního monitoringu například na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz.